Obecně o solích

Historie: 

Solná ložiska jsou pozůstatky vyschlých moří. Podle historických podkladů se sůl těžila již v 8. století př.n.l. Ve středověku byly spojovány pojmy sůl a bohatství. Keltské slovo hal označuje současně sůl, ale i svatý a čistý. Také haléř, tehdejší platidlo, se odvozuje od slova hal. Z latinského slova "sal" se vytvořilo slovo žold.

Způsob těžby kamenné soli:

Sůl se skládá téměř ze sta procent chloridu sodného. Získává se dobýváním z ložisek soli v dolech. Skládá se z průsvitných krystalů, ložiska kamenné soli se nacházejí po celém světě.

Sůl v medicíně v minulosti:

Nejstarší zmínka léčby solí u Egypťanů pochází ze 3.tisíciletí př.n.l., používala se na vysoušení infikovaných ran a zánětů. Solí léčili i Řekové a Římani v 1.stol.n.l. Ve středověku se na rány přikládaly obklady a tišily bolest. Byly propagovány koupele ve slané vodě.

Sůl v lidové medicíně:

V přírodní medicíně a v lidovém léčitelství se povědomí o léčivé síle soli traduje celá staletí. Aplikovaly se koupele chodidel proti bolestem hlavy, suché obklady se používaly při zánětech. Kolem roku 1800 začal rozmach léčivých koupelí ve slané vodě a rovněž se začala sůl využívat i v lázeňství.

Sůl v dnešní době:

V polovině 20. století přišla sůl v nelibost. Skutečným problémem je sůl používaná v potravinách. V poslední době nastala změna, sůl je opět v módě. Objevuje se v kosmetice, v přísadách do koupelí, používají ji lidé trpící lupénkou, neurodermitidou a artritidou a jako prostředek k inhalacím.

Recepty pro domácí lékárnu:

Obklady s nahřátou solí pomáhají při otocích a bolestech v uších. Teplou koupel nohou oceňují lidé, kteří trpí studenými chodidly. Koupel ve slané lázni je rovněž účinná, podporuje prokrvení, působí proti nachlazení.

Koupele:

Čistou koupelí se z těla rozpouští ochranný plášť kůže, složený z vody a lipidů. Ztrácí se zvýšené množství vody, kůže vysychá. Slaná koupel má na kůži příznivý účinek. Sůl se ukládá a váže vodu. Ochranná vrstva zůstává lépe zachována a nedochází k vysychání kůže. I po osprchování zůstává sůl ještě delší dobu uložena v kůži.

Lupénka (psoriáza) je onemocnění, při kterém se tvoři červené a svědivé šupiny na kůži. Slané koupele zmírňují svědění.

Neurodermitida je onemocnění u kojenců a dětí předškolního a školního věku. Rozvíjí se typickým exemem v záhybech kůže. Koupelemi se rovněž zmírňuje svědivost.

Pohyb ve slané koupeli se rovněž doporučuje lidem s osteoporózou.

Napětí ve svalech se ve slané koupeli uvolňuje především díky nadnášení, svaly si odpočinou a dochází k prokrvení pokožky.

Kontraindikace:

Koupele se nedoporučují při akutním srdečním a cévním onemocnění (zánět žil a srdečního svalu). Nevhodné jsou pro osoby se sklonem ke krvácení a vodnatelnosti, pro pacienty s TBC a rakovinou, s horečkou, zánětem nosních dutin a u astmatiků a rovněž u pacientů s nemocemi krevního oběhu. Také člověk, který prodělal infarkt nebo mozkovou mrtvici by měl formu koupelí konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Copyright © ČEJAN - Eva Janouchová, 2000 - 2013. Všechna práva vyhrazena / All rights reserved. Webdesign & mastering: Martin Pazdera